Opožděný vývoj řeči prostý
je nejčastějším opožděným vývojem řeči. Pokládá se za něj stav, kdy dítě kolem třetího roku věku má malou slovní zásobu a těžkou patlavost, přesto, že nemá další obtíže v oblasti sluchu, motoriky atd. Může se projevit v celé řeči nebo jen v některých rovinách. Zpočátku je narušena obsahová stránka řeči, po zlepšení pak dlouho přetrvává chybná výslovnost hlásek. Dítě během dalšího vývoje dosáhne normy a nemá většinou v dalším životě s komunikací žádné problémy.
Vývojová dysfázie
je charakteristická širokou škálou příznaků v řečové produkci v mnoha jejích úrovních. Projevuje se výrazně nerovnoměrným vývojem celé osobnosti. Rozsah příznaků je od výrazné patlavosti, přes nesrozumitelný projev až k úplné nemluvnosti. Zásadním příznakem je vždy opožděný vývoj řeči. Typické je přehazování slovosledu, nesprávné koncovky při ohýbání slov, vynechávání některých slov, omezení slovní zásoby, dvou nebo i jednoslovné věty,
Terapie je dlouhodobější, včasnou rehabilitací se úroveň jednotlivých obtíží zlepšuje.